POZOR! Příspěvek obsahuje spoilery!

V tomto příspěvku vám chci poodhalit nejen to, jak jsme hru tvořili, ale i pozadí příběhu, na jakém je hra vystavěna. 

Pokud jste naši hru Pevnost Vyšehrad ještě nehráli, zvažte, zda chcete pokračovat ve čtení nebo si tento příspěvek necháte až po hře. 

Můžete tak přijít třeba o moment překvapení a tím o větší zážitek ze hry!

Prvotní nápad

Skutečnost, že jsme si s Martinem vybrali Vyšehrad jakožto lokaci, kde umístíme naši první hru, nebylo dílem náhody.

Jedná se o ikonickou kulturní památku s bohatou, ale také velmi pohnutou historií.

Historizující pozadí příběhu

Tou asi nejzásadnější událostí pro Vyšehrad bylo jeho vyplenění při husitských válkách, kdy Husité původní hrad značně pobořili a vyrabovali.

Nynější charakteristická podoba Vyšehradu je spojena především s budováním pražského opevnění v 17. až 18. století. Při něm se Vyšehrad rychle měnil v  moderní barokní pevnost, kterou můžeme obdivovat do značné míry dodnes. Toto období je součástí historie českých zemin, která mě do jisté míry přitahovala vždy.

Již dříve jsem měl tu čest blíže se seznámit s Fortovým věncem pevnůstek okolo města Olomouce, pevnostním městem Josefov nebo s vůbec nejdokonalejší bastionovou pevností na světě, Terezínem. Všechny tyto objekty dodnes připomínají dobu spojenou s fascinujícím fortifikačním stavitelství u nás.

Barokní pevnost Vyšehrad má co vyprávět.

Zpátky ale k Vyšehradu. Konkrétně o vyšehradské pevnosti jsem toho do té doby věděl pramálo. A to byla velká škoda!

Pokud jsem chtěl o Vyšehradu něco vyprávět a nevymýšlet si báchorky, musel jsem nejprve "zabřednout do jeho bohaté historie". Brouzdal jsem internety, procházel antikvariáty a nasával informace jako houba. Zprvu jsem se nechal inspirovat legendami a záhadami opředeným Vyšehradem¹. Poté jsem narazil na úžasné monografie o historii a údálostech Rakouska-Uherka² poloviny 18. století. Naprosto fascinujícími jsou pak dochovalé historické mapy⁴ zachycující rozvoj Prahy a také některé významné události (např. obléhání Prahy). 

Díky těmto a mnoha dalším podkladům jsem pomalu získával stále ucelenější obrázek o tehdejší době a na jejím pozadí mi postupně krystalizoval celý příběh!

Příběh, který se měl odehrát na Vyšehradě roku 1736... 

Císař Karel VI., jeho dcera Marie Terezie, tou dobou devatenáctiletá, a saský vévoda Mořic Saský. To jsou jen některé z historických postav, které zasáhly do dějin českých zemí a které nutně musely zanechat sou nesmazatelnou stopu i v našem příběhu, naší únikové hře.

Tyto postavy, nadneseně řečeno, tvoří jakýsi  základ, který rámuje historizující  pozadí příběhu. Pochopitelně jsem ale ještě musel vymyslet roli, jakou v příběhu budete hrát vy, hráči!

Zde už musím trochu mlžit, protože nechci prozradit příliš mnoho. Mám totiž tušení, že někteří z vás, co si hru ještě nevyzkoušeli, neodolali pokušení a začetli se i přes varování do tohoto příspěvku. Pokud však bude z vaší strany zájem o odhalení dalších karet nebo o bližší historický kontext, napište mi třeba zde do komentářů.

Zpět k roli hráčů v příběhu... 

Od začátku jsme s Martinem věděli, že k vám chceme být co nejvíc velmi velkorysí. Nejen, že vám "umožníme zasáhnout" do zásadních historických událostí formující vývoj českých zemí, ale především jsme vám chtěli dát větší volnost v tom, jakým způsobem se příběhem propletete. 

Podle vaší volby, ale také úspěšnosti, s jakou si budete hrou klestit cestu, jsou možné až tři scénáře dokončení hry. Tímto jsme si poněkud zadělali na pár technických problémů navíc, které bylo potřeba vyřešit. V neposlední řadě tři varianty příběhu znamenají také desítky stran dialogů navíc. Věříme však, že to za tu námahu určitě stálo a jistá volnost v příběhu a dialozích vtahuje do hry a nabízí intenzivnější zážitek. 

Programování aplikace

Jakmile byl rozvětvený scénář příběhu dokončen, čekalo nás poněkud méně záživné programování hry, její nekonečné testování a ladění. Musíme se přiznat, že tato fáze vývoje spolkla až nepředstavitelný kus našeho volného času. Jestli jsme někdy zapochybovali, tak to bylo ve chvílích, kdy jsme se po nocích prokousávali převáděním scénáře na "jedničky a nuly". To vše jen rychlostí, co naše žvýkací svaly, nebo spíše naše protějšky dovolily. Tímto jim ještě jednou děkujeme za trpělivost...

Grafická podoba hry

Paralelně s testováním jsme pracovali na vizuální stránce věci. Od začátku bylo jasné, že bude třeba hráče nejen provést příběhem, ale také spletitými cestami Vyšehradu úkol od úkolu. Během testování se ukázalo, že když nepomohou nápovědy, pomůže snad už jen... Mapa?!

Obdivně jsem vzhlížel k umu tehdejších kartografů⁴ a tak se stalo, že jsem se  s pokorou pokusil vytvořit podobnou mapu a mistrům kartografům se alespoň vzdáleně přiblížit. Kartograf bohužel nejsem, ale práce s mapovými podklady mi,  jakožto projektantovi, úplně cizí není.

Nevzal jsem si do ruky sice papír a tuž, ale v mém případě dobře posloužila myš, software pro projektování a otevřená digitální technická mapa Prahy dostupná z portálu Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. 

Na ortofotografickém podkladu bylo z veškerých dat "jen" vytřídit hrany jednotlivých objektů, tj. hradeb, zdí, budov, plotů, cestiček, stromů a jiného balastu. Prostě práce pro kterou žiji :D. 

S očištěnými daty se následně už dalo pracovat v běžném grafickém editoru a zpracovat mapu do podoby bitmapového obrázku. Výsledek není určitě srovnatelný s uměním tehdejších kartografů, ale naší hře snad slouží dobře. Její role v příběhu je nakonec daleko podstatnější, než je jen navigace z bodu A do bodu B v případě nouze. Za pravdu mi dají snad ti, co hru už odehráli... 

Co říkáte na výsledek našeho snažení vy? 

Napište nám...

Jak vznikaly jednotlivé šifry, hádanky a úkoly ve hře si můžeme říct někdy příště, pokud by vás i toto zajímalo.

Děkujeme za vaši přízeň, 

 

Vysvětlivky:
¹Velmi pěknou publikací o záhadných a tajemných zákoutích nejen Vyšehradu, ale v celé Praze je Praha záhadná a tajemná od P. Davida a V. Soukupa. Podstatně hůře čitelné, ale neméně zajímavé, jsou Vyšehradské fejetony Popelky Biliánové.

²Vyčerpávajícím ohlédnutím za válkou o rakouské dědictví považuji publikaci Luboše Taraby Sukně proti kalhotám. Dozvíte se v ní nejen o dění na bitevních polích, ale i jaké politické hry a rozepře se v tomto čase vedly. Onou "sukní" se pochopitelně myslí Marie Terezie.

³Co se skutečně událo v Praze nedlouho po našem příběhu, se můžete dočíst na stránkách Vojenského historického ústavu Praha zde.

⁴Úžasný nástroj k hledání, ale i prohlížení historických map, které lze dokonce podložit na stávající topografické mapy jsou online dostupné zde.